TY - BOOK AU - Parsons,Rob TI - Supermatce řekni sbohem T2 - Familia SN - 9788071956815 PY - 2014/// CY - Kostelní Vydří PB - Karmelitánské nakladatelství KW - matky KW - czenas KW - mateřství KW - matky a děti KW - rodinné vztahy KW - životní moudrost KW - mothers KW - eczenas KW - motherhood KW - mothers and children KW - family relationships KW - life wisdom KW - příručky KW - příběhy KW - handbooks and manuals KW - stories N1 - Obsahuje bibliografické odkazy N2 - Vedl jsem rozhovory s matkami, které mají pocit, že všecko nenapravitelně zpackaly; s matkami v domácnosti, které marně přemýšlejí, proč si o nich druzí myslí, že si vybraly tu pohodlnější cestičku; s pracujícími matkami, trápícími se s náročným batoletem a ještě náročnějším šéfem, kteří si oba umějí dupnout, když nedostanou, co chtějí. Poslouchal jsem matky, které si myslí, že jim jediným na světě v noci nechtějí spát děti, ale také matky teenagerů, které mají pocit, že jsou jedinými rodiči, jejichž děti vedle nich prosedí celou cestu do školy beze slova. Mnohé říkaly: „Kéž by nám někdo, když jsme měly děti malé, řekl alespoň část toho, co jsme se horko těžko naučily samy za pochodu.“ V této knize bych tedy rád předal něco z toho, co mi řekly, jako takové malé lekce mateřského umění.; Rob Parsons pochází z Anglie. Původním povoláním je právník, ale ve Velké Británii je znám především jako zakladatel organizace Care for Family (1988), jejíchž služeb využily již tisíce lidí. Množství posluchačů se účastní jeho populárních seminářů na rodinná témata. Za svou službu rodinám byl vyznamenán britskou královnou. Česky vyšly jeho knihy Milovat proti všem předpokladům, K jádru úspěchu, Deset tipů pro rodinu a Deset tipů pro táty.; Téměř všecky matky, které jsem potkal, vnímají mateřství jako směs radosti, bolesti a vzrušení, ale především jako běh na dlouhou trať. Zdá se, že bez ohledu na to, jak jsou naše děti staré, úloha rodičů nikdy nekončí. Před patnácti lety ke mně přišla matka, které bylo devadesát pět let, a říká: „Teď můžu umřít v klidu, chlapče.“ „Jak to?“ podivil jsem se. „Protože se mi právě podařilo dostat nejmladšího syna do domova důchodců,“ odvětila. Ukázalo se, že synovi bylo sedmdesát dva a byl už trochu sešlý věkem. Ona však byla při plné síle, a tak poté, co ho vyprovodila do školy, na univerzitu a do manželství, dotáhla také tuhle věc – jako matka ER -