000			04122cam a2200445 a 4500
999			_c222 _d222
001			nkc20122429412
003			CZ PrNK
005			20200624181706.0
007			ta
008			121026s2012 xr ach e 000 1bcze d
015			_acnb002429412
020			_a9788074150661
035			_a(OCoLC)829661511
040			_aKLG001 _bcze _dBOA001 _dABA001
072		7	_a322 _xPolitika a náboženství. Vztahy mezi církví a státem _2Konspekt
072		7	_a929 _xBiografie _2Konspekt
080			_a272-726.3 _2MRF
100	1		_aDoležal, Miloš, _d1970- _4aut
245	1	0	_aJako bychom dnes zemřít měli : _bdrama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara / _cMiloš Doležal
246	3	0	_aDrama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara
260			_aPelhřimov : _bNová tiskárna Pelhřimov, _cc2012
300			_a446 s. : _bil., portréty, faksim. ; _c21 cm
504			_aObsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
520			_aAdvent 1949, zasněžená mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V malém kostele v Číhošti se při kázání sedmačtyřicetiletého P. Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. Následně se do rozbíhajícího církevního objasňování vlomila komunistická Státní bezpečnost. P. Toufar byl zatčen, unesen a mučením jej příslušníci StB nutili lživě doznat, že vše podvodně sestrojil. Toufarova mučednická smrt zhatila připravovaný inscenovaný monstrproces, nezastavila však otevřený útok komunistického aparátu proti katolické církvi. Autor této knihy se zdaleka nespokojil s tím, že by začal vypravovat životní příběh kněze Josefa Toufara (1902 až 1950) dnem jeho příjezdu do Číhoště. Dosud stál hlavní aktér příběhu stranou, nikde nebylo možné dočíst se, z jakých pocházel poměrů, co jej vedlo k rozhodnutí stát se knězem a jak dlouhá cesta vedla k vysvěcení. Základní pohnutkou k sepsání díla nebylo vyvrácení či potvrzení toho, zda se křížek skutečně v adventním čase roku 1949 tajemně zahýbal, ale naléhavá touha pochopit, kdo Josef Toufar byl a co všechno v jeho údělu předcházelo dějství poslednímu. Léta pátrání, shromažďování dokumentů, snímků i svědeckých výpovědí tvoří opěrný systém díla. Miloš Doležal nepojímá obsáhlý životopisný portrét patera Toufara jako chladné historické pojednání, nechybí v něm bezprostřednost ani humor, a přece ani o krok neustoupí požadavku na absolutní dokumentární věrnost, každou uvedenou informaci opírá o konkrétní nálezy v archivech a osobní svědectví pamětníků. Kniha Jako bychom dnes zemřít měli se skládá ze dvou rovnocenných částí, textové a obrazové. Vzniklý celek je také důkladně vyvedenou kronikou života jedné části Vysočiny v první polovině minulého století, krajiny, jež v sobě nese stigmata hrdinů a mučedníků. Spolu s autorem, pamětníky i fotografiemi putujeme po místech dnes zbořených, zatopených, či zjizvených necitelnými zásahy do krajinného profilu z dob komunismu. Ne náhodou říká básník a historik Zbyněk Hejda, že Miloš Doležal Vysočině vrací její paměť.
600	1	7	_aToufar, Josef, _d1902-1950 _2czenas
648		4	_a1902-1950
648		7	_a20. století _2czenas
648		7	_a1948-1956 _2czenas
650	0	7	_akatoličtí kněží _zČesko _y20. století _2czenas
650	0	7	_aoběti komunismu _zČesko _y20. století _2czenas
650	0	7	_apastorace _zČesko _y20. století _2czenas
650	0	7	_astát a církev _zČeskoslovensko _y1948-1956 _2czenas
650	0	7	_anáboženská perzekuce _zČeskoslovensko _y1948-1956 _2czenas
650	0	7	_astátní terorismus _zČeskoslovensko _y1948-1956 _2czenas
650	0	7	_azločiny komunismu _zČeskoslovensko _y1948-1956 _2czenas
655		7	_abiografie
655		7	_aprameny
910			_aNAE951
942			_01