O svatořečení Zdislavy se značnou měrou zasloužili dominikáni. P. Ambrož Svatoš, provinciál dominikánů v českých zemích, významně přispěl k pochopení života sv. Zdislavy napsáním historické práce zásadního významu v roce 1948 (kniha vyšla znovu v roce 1970) pod názvem "Paní Zdislava".
O kanonizaci Zdislavy jako patronky manželského a rodinného života horlivě usiloval také kardinál Štěpán Trochta. Ještě jako litoměřický biskup o Zdislavě řekl: "Blahoslavená Zdislava přesahovala daleko své prostředí vzděláním, duchovní hloubkou a svatostí života a vyzařovala svůj mravní a duchovní vliv do nejširšího okolí". Diecézní kanonizační proces zahájil kardinál Trochta v roce 1949. 21. května 1995 svatořečil Zdislavu spolu s Janem Sarkandrem v Olomouci papež Jan Pavel II.
Dnešní doba vidí ve svaté Zdislavě vzor křesťanské manželky a matky a zároveň velikou pomocnici v péči o nemocné, chudé a potřebné. Petr Piťha považuje svatou Zdislavu za svým způsobem nejdůležitější světici našich kulturních dějin, protože na rozdíl od jiných světců nehrála žádnou významnou roli v politických dějinách země, ale stala se svatou pro svůj příkladný život jak ve své rodině, tak i ve službě druhým.