Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy

Terezie z Lisieux je světicí celé církve, a přitom každá výpověď o Božím jednání v jejím životě ukazuje jen na nějaký moment. Z přemnohých textů od ní a o ní vybíráme střípky. V její škole si nepřejeme mít dopředu pojmenovanou pravdu, aniž bychom ji začali hledat. Obdivujeme zvláště její chudobu srdce v jednoduchosti a lásce.

Novéna obsahuje na každý z devíti dní jeden z úryvků Tereziina díla, krátké zamyšlení nad jejím životem nebo duchovní cestou, dále biblický verš a modlitbu. Perly z textů sv. Terezie z Lisieux nám dávají nahlédnout do její duchovní cesty a zároveň mohou posloužit jako podněty k modlitbě. Vybrané úryvky pocházejí převážně z posledních tří let Tereziina krátkého života, z mimořádně plodného období, kdy se z ní stala skutečná spisovatelka a duchovní učitelka. Výběr jde napříč žánry, které Terezie používala – autobiografické spisy, dopisy, modlitby nebo básně.
V klášteře žila od svých patnácti let. Dosáhla vrcholných stupňů mystického života. V duchovním životě ale zápasila i s pochybnostmi, při modlitbě s únavou a roztržitostí. Setkávala se s nepochopením svých sester a nejbližšího okolí. Nic z toho jí ale neodradilo, aby vytrvala na cestě za svými sny. Někdy bývá představována jako malá, roztomilá a nedospělá a její spiritualita jako dětinská a nasládlá. Nic z toho není pravda: ve svých 24 letech umírá jako dospělá, zralá a zkušená žena, po dlouhém období zkoušky, kdy zápasila o svou víru. Když se jí jedna sestra ptala, co říká Ježíšovi při modlitbě, Terezie prý odpověděla: „Neříkám mu nic, miluji ho.“ Kéž nás její svobodný, vynalézavý a odvážný přístup, s jakým se vztahuje k Bohu a k životu vůbec, inspiruje a povzbudí v hledání naší vlastní cesty.