Hořící oheň : papež Pius X. / Vilém Hünermann ; přel. Jiřina Gantnerová-Frejlachová
Od: Hünermann, Wilhelm [Autor].
Přispěvatel(é): Gantnerová-Frejlachová, Jiřina [překladatel].
Typ materiálu: TextEdice: Vigilie [KA Řím, edice] ; Sv. 21.Vydavatel: Řím : Křesťanská akademie Řím, 1962Popis: 366 s.Předmětová hesla: Pius X., papež, 1835-1914 | Beletrie | Životopisy svatých | životopisyŽánr/Forma: beletrieSouhrn: Kniha Hořící oheň, která vypráví o životě a pontifikátu Pia X., patří mezi nejlepší díla známého životopisce Wilhelma Hünermanna. Je plná života a humoru. Přídomek „hořící oheň“ je převzat z Malachiášova proroctví. Původně se papež Pius X. jmenoval Giuseppe Sarto, narodil se v prosté rodině v Riese, byl synem listonoše. Jako kněz působil v několika farnostech, v diecézní kurii i v bohosloveckém semináři. Ve věku devětačtyřiceti let se stal biskupem v Mantově a po devíti letech patriarchou v Benátkách. V roce 1903 byl zvolen papežem katolické církve. Neměl velké vzdělání ani diplomatickou průpravu, ale obklopil se schopnými spolupracovníky. Usiloval o obnovu církve, kterou viděl ohroženou modernismem a vzmáhajícím se komunismem. Zasazoval se o to, aby se dostala více ve známost sociální nauka církve. Kléru zakázal nežádoucí angažovanost v politice a žádal po něm větší nasazení v pastoraci. Roku 1910 vydala Kongregace pro svátosti z jeho podnětu dekret, který dovoloval dětem přijmout první svaté přijímání a svátost smíření mnohem dříve, než tehdy bylo zvykem, už asi v sedmi letech. Pius X. zemřel v roce 1914, začátkem 1. světové války. Už 29. května roku 1954 byl prohlášen za svatého.Aktuální umístění | Signatura | Stav | Půjčeno do | Čárový kód | Rezervace jednotky |
---|---|---|---|---|---|
Farní knihovna Nové Město nad Metují | Dostupné | 2045989003763 |
Kniha Hořící oheň, která vypráví o životě a pontifikátu Pia X., patří mezi nejlepší díla známého životopisce Wilhelma Hünermanna. Je plná života a humoru.
Přídomek „hořící oheň“ je převzat z Malachiášova proroctví. Původně se papež Pius X. jmenoval Giuseppe Sarto, narodil se v prosté rodině v Riese, byl synem listonoše. Jako kněz působil v několika farnostech, v diecézní kurii i v bohosloveckém semináři. Ve věku devětačtyřiceti let se stal biskupem v Mantově a po devíti letech patriarchou v Benátkách.
V roce 1903 byl zvolen papežem katolické církve. Neměl velké vzdělání ani diplomatickou průpravu, ale obklopil se schopnými spolupracovníky. Usiloval o obnovu církve, kterou viděl ohroženou modernismem a vzmáhajícím se komunismem. Zasazoval se o to, aby se dostala více ve známost sociální nauka církve. Kléru zakázal nežádoucí angažovanost v politice a žádal po něm větší nasazení v pastoraci. Roku 1910 vydala Kongregace pro svátosti z jeho podnětu dekret, který dovoloval dětem přijmout první svaté přijímání a svátost smíření mnohem dříve, než tehdy bylo zvykem, už asi v sedmi letech.
Pius X. zemřel v roce 1914, začátkem 1. světové války. Už 29. května roku 1954 byl prohlášen za svatého.
Zatím nikdo nekomentoval.